ChatGPT: Budoucnost dekódování propagandy je tady

Opravdu poznáte, kdy s vámi někdo manipuluje? Dnešní propaganda je mazanější než kdy dřív, schovává se v běžných zprávách, na sociálních sítích, dokonce i v diskuzích pod fotkami koťat. Právě proto začíná čím dál víc lidí sázet na nástroje jako ChatGPT.

ChatGPT není jen chytrý chatbot, kterému můžete napsat vtipný dotaz. Sami lidé zjišťují, že AI se dají skvěle využít na kontrolu, jestli v článku nejsou skryté manipulace nebo jasná lež. Prostě zkopírujete podezřelý odstavec, vložíte do chatu a během vteřiny zjistíte, na jaké triky text cílí. Je to užitečné hlavně ve chvíli, kdy příspěvek vypadá věrohodně, ale něco vám na něm nesedí.

• Co je dnes vlastně propaganda?
• Jak ChatGPT pracuje s texty
• Falešné zprávy pod lupou
• Využití AI v každodenním životě
• Praktické tipy: Jak ChatGPT použít
• Rizika, etika a co nás čeká dál

Co je dnes vlastně propaganda?

Propaganda už dávno není o jednoduchých letácích nebo hlasitých prohlášeních, které se vám snaží vnutit jednu pravdu. Teď se maskuje za obyčejný obsah, který sdílíme denně – články, videa, memy nebo komentáře na sociálních sítích. Klíčem je ovlivnit vaše emoce a názory, často nenápadnou a chytrou formou.

Když se řekne propaganda, většina lidí si vybaví staré plakáty z minulého století. Jenže dnes se pracuje s mnohem propracovanějšími metodami. Manipulace probíhá online, a to většinou tak, aby si toho běžný člověk ani nevšiml.

Podle výzkumu Oxford Internet Institute z roku 2023 ve více než polovině států světa proběhly pokusy o šíření propagandy pomocí sociálních sítí. V Česku se například nástroje propagandy používají v politických kampaních, dezinformačních skupinách či při snahách ovlivnit volby.

• Emotivní jazyk: Používání silných slov, která mají vzbudit strach, naštvanost nebo nadšení.
• Selektivní výběr faktů: Záměrné zdůraznění některých informací a zamlčení jiných.
• Opakování: Neustálé připomínání určitého názoru nebo sloganu, dokud mu lidi nezačnou věřit.
• Vytváření falešného nepřítele: Rozdělení lidí na „my“ vs. „oni“.

Ne každý zmanipulovaný obsah poznáte hned na první pohled. Na internetu se objevuje spousta falešných profilů, které vypadají normálně, ale mají jediný cíl – ovlivnit vás.

Propaganda se dnes šíří hlavně proto, že algoritmy sociálních sítí ji často neumějí zastavit. Může se tak dostat k tisícům lidí během pár minut. Proto je důležité se naučit ji rozpoznat a nebýt lehce ovlivnitelný.

Jak ChatGPT pracuje s texty

Když nahrajete podezřelý text do ChatGPT, spustí se pořádně chytrý mechanismus. Nejde jen o vyhledávání konkrétních slov nebo jednoduché porovnání vět. ChatGPT si všímá stylu psaní, logiky argumentů, a dokonce i toho, jestli se text snaží vyvolat silné emoce nebo strach. Často se zaměří na to, jestli autor používá nepodložená tvrzení, domněnky místo faktů nebo výrazy, které mají něco zmanipulovat.

Proč to funguje? Vývojáři ChatGPT trénovali AI na milionech různých článků, fake news příspěvcích a také na odborné žurnalistice. Díky tomu se naučila poznávat, do jakých pastí se při čtení můžeme chytit. Jednoduchý příklad: Pokud někdo v textu používá výraz "všichni vědí," ChatGPT upozorní, že jde vlastně o pokus přesvědčit vás bez důkazu.

Hlavní síla ChatGPT je v tom, že zvládne analyzovat obrovské množství textu během vteřin. Vyhodnocuje souvislosti, kontroluje argumenty a porovnává informace s těmi, které získala ze spolehlivých zdrojů.

• Identifikuje, kdy text využívá náhlé strašení nebo vytváří nenávist.
• Ukazuje, kde jsou argumenty postavené pouze na emocích.
• Umí najít vysloveně konfliktní nebo nelogická tvrzení.
• Doporučí, na co si dát v daném textu pozor.

Takové výsledky znamenají, že i složitý text s rafinovanou manipulací zvládne AI rozebrat rychleji než běžný člověk. Když zkoumáte zdroj informací, nikdy nejste odkázaní jen na svůj pocit. Máte s sebou nástroj, který se nenudí a nenechá se unavit nebo zmást.

Falešné zprávy pod lupou

Fake news nejsou nic nového, ale dnes se šíří tak rychle, že je těžké rozeznat, co je pravda a co dobře zamaskovaná lež. Dezinformace dokáže během pár hodin ovlivnit tisíce lidí – podle studie Stanfordské univerzity z roku 2024 lidé na sociálních sítích sdílí neověřené zprávy skoro dvakrát častěji než ověřené.

Jak v tom má člověk plavat? Právě tady se hodí ChatGPT a další AI nástroje. Když narazíte na podezřelou zprávu, můžete:

• zkopírovat celý text do chatu a položit otázku, jestli obsahuje známé manipulativní vzorce,
• nechat AI vyhledat, jestli se podobné tvrzení objevilo už dřív a v jakých souvislostech,
• zeptat se, jaké logické chyby nebo emoční argumenty text používá.

Schválně doporučuju zkusit: vezměte titulek, který zní až moc senzačně, a dejte ho ChatGPT. Často dostanete rozbor, co přesně je na informaci podezřelé a kde si dát pozor.

Dezinformace často poznáte podle některých typických znaků:

• emocionální přehánění nebo dramatické výrazy,
• chybějící zdroje nebo odkazy na "důvěryhodné odborníky" bez podrobností,
• často opakované slogany nebo fráze, které mají utvrdit vaši víru,
• černobílé vidění světa (něco je jen špatné, nebo jen dobré).

Podívejte se, jak rychle se dezinformace mohou šířit v porovnání s ověřenými informacemi:

Tak slabý rozdíl ve prospěch lživých zpráv znamená, že se vyplatí použít AI dřív, než něco nasdílíte dál. V době, kdy jeden sdílený status může ovlivnit celý názor vaší rodiny nebo kolegů, je digitální rozbor zpráv tím nejlepším obranným nástrojem.

Využití AI v každodenním životě

Možná si myslíte, že ChatGPT je jen geekovská hračka, ale ve skutečnosti už AI lidem pomáhá zvládat běžné situace. Už dávno to není jen o hledání odpovědí na složité otázky. Tady jde hlavně o to, jak se chránit před dezinformacemi, a to v denním provozu – od rychlého ověřování zpráv přes odhalování podvodů až po vysvětlování, jak poznat manipulativní obsah.

• Nejčastější využití doma: Když vám dorazí podivný e-mail, stačí ho zkopírovat do ChatGPT a za chvíli víte, jestli jde jen o spam, nebo dokonce phishing. To samé funguje u podezřelých zpráv na WhatsAppu nebo ve Facebookových skupinách.
• V práci: V některých firmách už zaměstnanci používají AI na rychlou kontrolu důležitých e-mailů, tiskových zpráv nebo nabídek. Minimálně v IT oborech je ověřování zdrojů běžné, ale dnes už se AI začíná prosazovat i v marketingu, HR nebo zákaznickém servisu.
• Ve škole: Studenti čím dál častěji ověřují informace z internetu. Jedno rychlé vložení textu do AI a během pár vteřin ví, jestli text pracuje s fakta nebo zkresluje. Vyučující zas využívají AI při výuce mediální gramotnosti.

Možnosti využití rostou i díky tomu, že AI zvládne zpracovat obrovské množství dat najednou a to rychleji než člověk. Třeba v roce 2024 už umělá inteligence v evropském prostoru pomáhala s monitoringem volební kampaně a odhalila přes 8 tisíc falešných informací.

Díky nástrojům jako ChatGPT už nemusíte být IT expert, abyste si uměli chránit informace. Všechno proběhne v pár jednoduchých krocích – a hlavně, v reálném čase.

Praktické tipy: Jak ChatGPT použít

Pokud se chcete rychle zbavit pochybností o nějaké zprávě nebo statusu na internetu, stačí pár jednoduchých kroků a nástroj jako ChatGPT vám podá jasnější obraz. Lidé celý rok 2024 sdíleli zkušenosti, jak jim AI pomáhá rozlousknout, co je skutečně pravdivá informace a co zákeřně nastrčená propaganda.

Jak na to v praxi? Tady máte nejčastější postup, který zvládne i technický začátečník:

1. Najděte podezřelý text, který vám není jasný – může to být článek, tweet nebo příspěvek.
2. Zkopírujte text a vložte ho do chatu s ChatGPT.
3. Zeptejte se například jednoduše: „Obsahuje tento text nějaké manipulační nebo propagandistické prvky?“
4. Pokud chcete hlubší rozbor, můžete přidat: „Napiš mi konkrétní body, proč je nebo není důvěryhodný.“
5. Podívejte se na odpověď, porovnejte ji s dalšími zdroji a udělejte si obrázek. ChatGPT zvládne i složitější úkoly – třeba rozklíčovat, zda se v textu objevuje manipulativní jazyk nebo klasické klamy typu "všichni to říkají" nebo "máme jedinou pravdu".

Možná vás překvapí, že podle průzkumu Pew Research Center z března 2024 41 % lidí v EU použilo AI k ověřování faktů během volebních kampaní. Rostoucí důvěra v podobné nástroje je vidět hlavně mezi studenty a mladými pracujícími.

Jestli chcete rychle testovat více článků nebo správ, využijte možnosti dávkového zpracování – některé rozhraní ChatGPT umožňuje vložit větší množství textu najednou. Pokud si nejste jistí odpovědí, zkuste položit otázku z několika úhlů nebo přidat konkrétní příklady. ChatGPT si poradí nejen s detekcí propagandy, ale i se základní analýzou zdrojů nebo citací v textu.

TIP: Pokud chcete dostat nejpřesnější odpověď, pište otázky jasně a stručně. ChatGPT můžete požádat i o vysvětlení pojmů, které text používá – například co znamenají pojmy „fake news“ nebo "red herring".

Rizika, etika a co nás čeká dál

Ačkoliv ChatGPT pomáhá chápat propagandu, není to žádný kouzelný nástroj bez omezení. Když AI analyzuje text, ve skutečnosti ví jen to, co se kdysi naučila ze svých tréninkových dat. Někdy jí může uniknout kontext nebo místní vtipy. Navíc, AI sama může být použita k šíření dezinformací, pokud ji někdo použije nepoctivě – právě v tom je zásadní riziko.

Nezanedbatelná je otázka etiky. Kdo rozhodne, co je manipulace a co neškodný názor? Zadávání úkolů AI vyžaduje pečlivost. Pokud vkládáme do systému osobní data nebo citlivé informace, neseme za to odpovědnost. OpenAI sama tvrdí, že chrání data uživatelů, ale hacking nebo úniky nejsou v online světě nic neobvyklého.

Všimněte si trendu posledních let. Počet falešných zpráv se každoročně zvyšuje. V tabulce najdete čísla z průzkumu agentury IPSOS z roku 2024:

Co nás čeká dál? Vývoj AI neustále zrychluje. Odborníci očekávají, že za dva roky dokáže AI vyhodnocovat multimediální obsah – videa, zvuk a obrázky, nejen text. Budeme potřebovat nástroje, které dokážou podobnou ochranu poskytnout i tam, kde text nestačí.

Na co si dát pozor?

• Nevěřte prvnímu výsledku – AI může chybovat nebo nedokázat pochopit ironii či narážky.
• Chraňte své soukromí – nikdy nevkládejte do AI citlivé údaje.
• Sledujte nové aktualizace a trendy v AI – většina výrobců vydává pravidelné změny, které upravují algoritmy i ochranu dat.
• Využívejte vždy více zdrojů a neklaďte AI otázky, na které potřebujete stoprocentní jistotu.

AI už dnes mění svět mediální gramotnosti. Musíme se ale sami učit rozlišovat hranici mezi pomocníkem a nástrojem, který má svá rizika. Budoucnost nebude o slepé důvěře k novým technologiím, ale o chytřejším využívání toho, co máme v ruce.