Za pár sekund zvládne prolustrovat celé stránky, které bych s kočkou Lunou na klíně pročítal po večerech možná i dny. ChatGPT – nástroj, co rozumí řeči, textům i emocím – zachytil svět jako málokterý jiný výdobytek posledních let. Během pár měsíců se stal pomocníkem novinářů, odborníků na dezinformace i lidí, kteří hledají pravdu v oceánu hluku. Pravda je ale divoká, a když ji někdo uměle vytváří nebo maskuje, potřebujeme pořádný radar. Člověk je mistr v kritickém myšlení, ale dnešní digitální propaganda je – řekněme to natvrdo – mazanější než většina z nás. Takže, má ChatGPT sílu odkrývat lži a manipulace nebo nám hrozí, že tohle digitální pískoviště někdo zneužije?
Revoluce v odhalování propagandy: Jak ChatGPT mění pravidla hry
Představte si, že pracujete v malém týmu fact-checkerů. Dřív jste museli ručně pročítat nepřehledné diskuzní fóra a hledat střípky podezřelé rétoriky. Dnes? ChatGPT zvládne analyzovat stovky článků během pár minut. Umí vyhodnocovat vzorce řeči, identifikovat opakující se narativy a najde shodné texty napříč různými zdroji. To není sci-fi – už dnes běží projekty, kde AI combinuje „natural language processing“ s databázemi fake news a sama označí podezřelé obraty. Třeba americká neziskovka NewsGuard využívá modely jazykové AI pro rychlé třídění obsahu podle spolehlivosti. U nás podobné systémy testuje například Manipulátoři.cz ve spolupráci s výzkumníky z AV ČR.
ChatGPT navíc rozumí ironii, nadsázce a kontextovým narážkám. Zkusili jste někdy vysvětlit kočce Luně, proč je politická kampaň plná polopravd? Mně osobně to přijde nemožné, stejně jako u generických detektorů fake news před pár lety. Moderní jazykové modely ale už rozpoznají i skryté sdělení v textu – třeba podprahová hesla, která nejsou na první pohled manipulativní.
V praxi to znamená, že může předem načíst postupy šiřitelů propagandy z předchozích let, odhalit jejich styl a přiřadit konkrétní manipulativní taktiky. Tady máte zajímavá čísla:
| Metoda propagandy | Úspěšnost detekce AI (%) |
|---|---|
| Stereotypizace | 91 |
| Polopravdy | 88 |
| Vytváření paniky | 93 |
| Opakování lživých tvrzení | 97 |
Díky tomu může AI nejen označovat podezřelé pasáže, ale i vyhledávat konkrétní příklady, které mají uživatelé ověřit sami. To je posun – místo pasivního přečtení článku člověk s asistencí AI vidí varovné signály. Některé rozšířené pluginy nasazené ve zpravodajských redakcích už radí editorům, na co se v textu konkrétně zaměřit. Tím roste šance, že „okecané“ manipulace nezůstanou pod povrchem.
Když AI pomáhá i škodí: Dvojsečné ostří umělé inteligence v době dezinformací
Možná si teď říkáte, že to vypadá skvěle. Jenže ChatGPT a spol. nejsou dokonalí strážci pravdy. První háček je v takzvané „halucinaci“ AI – někdy vygeneruje smyšlené informace s naprosto přesvědčivou tváří. Ve Stanfordu testovali schopnost chatbotů analyzovat fake news a zjistili, že i pokročilé AI se u 21 % složitějších fake news spletou v určení pravosti. Takže chtělo by to pár vrstev jistoty – a hlavně dohlížet na výsledky lidským okem. Já osobně, když něco podezřelého najdu, vždycky si dvojmo ověřím, než to pošlu dál. Rovnou radím: Neberte „radar“ AI jako božskou pravdu.
Další komplikace? ChatGPT se může stát zbraní v rukou těch šikovných hráčů, kteří šíří právě tu nejpestřejší a nejobratnější propagandu. To platí nejen na veřejných kanálech, ale i v tzv. dark social, tedy uzavřených skupinách, kde se často testují nové formy manipulace. V roce 2024 unikly výsledky interního auditu jedné evropské agentury, ze kterých vyplynulo, že jazykové AI dokážou generovat „věrohodné“ fake news rychleji a levněji než kdykoliv dřív. Stačí pár technických úprav, znalost lokálního slangu a politické situace a AI vytvoří text, který projde i podrobnějším redakčním filtrem.
Za zmínku stojí i otázka: kdo kontroluje tréninková data? Pokud AI vnímá svět jen podle toho, co jí někdo ukáže, může (nechtěně) posilovat některé stereotypy v textech, které má detekovat. Představte si, že jí nastavíte, že každý skeptik k vakcínám je automaticky šiřitelem dezinformací – to pak znamená i veřejné riziko pro seriózní diskusi. Otevřenost, transparentnost a rozmanitost školících datasetů jsou klíčem k tomu, aby nástroje typu ChatGPT opravdu pomáhaly s rozpoznáváním manipulací, ne naopak.
Aby to nebylo jednoduché, některé státotvorné nebo extremistické skupiny už dnes nasazují své vlastní verze jazykových modelů, které cíleně šíří jejich pohled na věc. Máme tu tak digitální fajnšmekry (a že jich Luna zná určitě dost) i státem podporované boty, jež střílí do veřejné debaty kusy dobře upravené propagandy. V tu chvíli je pro laiky těžké rozeznat, kdo za informací vlastně stojí a proč je zrovna tak napsaná.
Tip pro běžné čtenáře? Vždycky se podívejte na původ textu, zda nejsou opakované obraty nebo podezřele vyhraněná slova. Spolehněte se na více nezávislých zdrojů a všímejte si jazykových stop, které může ChatGPT náhodně zanechat: neobvyklá slovní spojení, až podezřele uhlazená argumentace nebo dávka stereotypu v různě obměněných příbězích.
Jak využít sílu ChatGPT v praxi: Praktické rady pro každého čtenáře
Představte si, že máte nástroj, který vám sám vyznačí podezřelé věty v článku o veřejné politice. Využít ChatGPT (nebo modely na jeho bázi) pro zvýšení své mediální gramotnosti jde momentálně hned v několika směrech:
- Použijte ChatGPT jako rychlý fact-checker: Vložte podezřelý odstavec a požádejte ho, ať najde skryté manipulace, hodnotí argumentační fauly (například „slaměný panák“ nebo „argumentace ad hominem“).
- Zeptejte se na srovnání více zdrojů: ChatGPT dokáže porovnat, jak o daném tématu píší různé redakce (například NY Times, iDNES a Sputnik). Rozdíly ve formulacích najdete snadno.
- Nechte si vysvětlit odborné termíny v běžné češtině. Pokud vás zarazí složitý jazyk nebo „slovní mlha“, AI vám text rozplete a ukáže možnou agendu.
- Sledujte, jak často se v textu objevují určité výrazy. Četnost slov jako „krize“, „ohrožení“ nebo „konspirace“ může být signálem cílené manipulace.
- Podívejte se na historii podobných narativů. ChatGPT ví, že některé argumenty (například zpochybňování voleb) jsou recyklované a pomůže vám najít jejich předchozí inkarnaci.
Chcete si zkusit být chvíli digitálním detektivem? Doporučuji jednoduchý experiment – nechte ChatGPT analyzovat vymyšlený i reálný text a porovnejte jeho závěry s tím, co byste našli vy sami. Uvidíte, že hlavní síla tohoto nástroje je v rychlosti, rozpoznání vzorců a schopnosti „uvidět za roh“. Nedávné testování v redakci MIT Technology Review ukázalo, že s AI se výrazně snížila doba odhalení propagandistických článků – třeba během amerických voleb v roce 2024 se analyzovaly až desítky tisíc odkazů během jedné hodiny.
Nesmíme ale zapomínat: ChatGPT je pořád jen nástroj a ten, kdo o výsledcích rozhoduje, jsme vždycky my sami. Učte se dívat na svět kriticky, sbírat více pohledů a využívat všechny výhody AI bez slepého následování. Když se spojí analýza AI a zdravý selský rozum, mají propaganda a dezinformace mnohem těžší pozici. Komu by se po starých časech stýskalo? Luně nejspíš ne – a mně taky ne.
