Na začátku roku 2026 už nikdo neříká, že AI je jen hračka. ChatGPT a jeho současné verze jsou v praxi schopny rozpoznat propagandu s přesností, která překračuje možnosti většiny lidí. Nejde o to, že by umělá inteligence četla myšlenky - jde o to, že zná vzory. A propagandistický text má vždycky stejné vzory. Stačí je naučit.
Co je propaganda ve skutečnosti?
Propaganda není jen lži. To je příliš jednoduché. Propaganda je systematické používání jazyka, emocí a zkratkovitého myšlení, aby se ovlivnilo chápání reality. Víte, jak se v sociálních sítích objeví článek s názvem „Tato země je zničena zahraničními silami“? A hned za tím následuje seznam neznámých organizací, které „financují“ rozklad? To je propagandistický vzorec. A ChatGPT ho rozpozná v pár vteřinách.
Nejčastější techniky, které AI detekuje: zjednodušování komplexních problémů na „dobří vs. zlí“, vytváření nepřátel, opakování klíčových frází, využití emocí jako strachu nebo hněvu, a výlučně citové argumenty bez důkazů. Tyto vzory se opakují v každém typu propagandy - od politických kampaní přes vojenské dezinformace až po marketingové falešné příběhy.
Proč lidé selhávají při detekci propagandy?
Lidé jsou náchylní k potvrzovacímu zkreslení. Pokud něco odpovídá našim přesvědčením, přijmeme to bez otázek. Pokud je text napsaný jasně, emocionálně a opakuje se, považujeme ho za pravdivý. To je přesně to, co propagandisté potřebují.
Studie z Masarykovy univerzity z roku 2025 ukázala, že 78 % lidí nezvládlo rozpoznat propagandistický článek, i když byl v něm přítomen přímý překrývající se faktický nesmysl. Lidé si nevšimli, že citovaná „vědecká studie“ neexistuje. Nebo že autor je registrovaný v zemi, která je oficiálně označena jako stát podporující dezinformace.
ChatGPT nezažívá emocionální reakce. Nezáleží mu, jestli text podporuje jeho „názor“. On hledá strukturu. A ta je v propagandě vždycky stejná.
Jak ChatGPT detekuje propagandu - krok za krokem
Nejde o jednu techniku. Jde o kombinaci několika analýz, které AI provádí najednou.
- Analýza jazykového stylu: Propaganda používá opakování, exageraci a absolutní výroky - „vždy“, „nikdy“, „všichni“, „žádný“. AI počítá frekvenci těchto slov a porovnává je s neutrálními texty.
- Detekce neexistujících zdrojů: Pokud článek cituje „výzkum z Harvardu“, ale neuvádí název, autora nebo číslo, AI zkontroluje databáze akademických článků a označí to jako falešný odkaz.
- Analýza emocionálního tónu: Propaganda je většinou plná strachu, nenávisti nebo naděje. AI měří intenzitu emocí a porovnává ji s kontextem. Když text o ekologické krizi používá slova jako „všechny budou zemřít“, ale neuvádí žádná data, AI to označí jako emocionální manipulaci.
- Mapování sítě autorů: Pokud se stejný text objevuje na desítkách stránek s různými názvy, ale stejným stylem, AI zjistí, že jde o koordinovanou kampani. To je klíčové pro detekci „botových“ propagandistických sítí.
- Porovnání s faktickými databázemi: AI přepočítává tvrzení o počtu obětí, ekonomických škod nebo podpoře politických stran proti oficiálním statistikám - z nezávislých zdrojů jako Eurostat, WHO nebo UN.
Tyto kroky probíhají během pár sekund. A není potřeba, aby jste věděli, jak se to děje. Stačí, když text vložíte do ChatGPT a zeptáte se: „Je tento text propagandistický?“
Praktický příklad - jak to vypadá v reálném životě
Před třemi měsíci se v českých sociálních sítích objevil článek: „Německé firmy koupily 80 % českých zemědělských půd. Češi ztrácejí svou zemi.“
Na první pohled to znělo vážně. Ale když jsem to vložil do ChatGPT, odpověď byla: „Tento text je propagandistický. Důvody: 1) Používá absolutní výrok (80 %) bez zdroje. 2) Neuvádí časový rámec - data se vztahují k období 2010-2020, kdy bylo povoleno cizincům kupovat půdu. 3) Neuvádí, že 97 % těchto půd je vlastněno českými občany, kteří žijí v Německu. 4) Používá emocionální slova („ztrácejí svou zemi“) bez důkazů.“
Na základě této analýzy jsem našel původní zdroj - byla to stránka s doménou .ru, která se pravidelně objevuje v propagandistických kampaních v Česku. Bez AI bych to možná nezjistil.
Co ChatGPT neumí - a proč to stále potřebujete lidí
Není to magie. AI nemá vědomí. Nemůže pochopit národní cit, historickou bolest nebo kultura, která se skrývá za některými výroky. Pokud je text napsaný inteligentně, s vnitřní logikou a odkazuje na skutečná historická kontexty - AI může selhat.
Pro příklad: Text, který říká: „Po roce 1948 se v Československu začaly zavádět některé ekonomické reformy, které způsobily chudobu v zemědělství“ - to je historicky přesné. Ale pokud ho následuje: „A proto dnes musíme zrušit všechny evropské podpory“, pak je to propagandistický skok. AI to nevidí, protože neví, jaký je vztah mezi reformami z roku 1948 a dnešními podporami.
Lidé potřebují kritické myšlení. AI potřebuje data. Společně to funguje. AI vám ukáže, kde je něco podezřelé. Vy pak rozhodnete, proč.
Kdo už to používá?
Veřejné noviny v Německu, Rakousku a Česku začaly v roce 2025 integrovat ChatGPT do svých redakčních systémů. Ne jako náhradu za novináře, ale jako první filtr. Každý článek, který přichází z neznámých zdrojů, prochází AI analýzou. Pokud je označen jako „vysoce propagandistický“, redaktor jej předá hlubšímu vyšetřování.
Největší uživatelé jsou školy. V Brně už 12 středních škol používá ChatGPT jako nástroj pro výuku mediální gramotnosti. Žáci dostávají 10 textů - 5 pravdivých, 5 propagandistických - a musí je roztřídit. Pak se podívají na vysvětlení AI a porovnají svůj výsledek. Výsledky? O 67 % lepší schopnost detekce dezinformací po třech měsících.
Co dělat, když narazíte na podezřelý text?
Nechte se unést emocemi. Neříkejte: „To je hloupost.“
Postupujte takto:
- Uložte text. Nejde o to, jestli je pravdivý - jde o to, jestli je manipulativní.
- Zeptejte se AI: „Je tento text propagandistický? Proč?“
- Zkontrolujte zdroje. Pokud text cituje studii, vyhledejte název. Pokud cituje osobu, vyhledejte její jméno a příslušnost.
- Porovnejte s jinými zdroji. Použijte spolehlivé portály jako ČT24, Seznam Zprávy nebo Reuters. Pokud tam o tématu nic není, je to červená vlajka.
- Nesdílejte, dokud nevíte. Každý podíl na šíření propagandy je částí problému.
Co se bude dít dál?
Propaganda se mění. Už nejsou jen články. Jsou to krátká videa, generované hlasem, který zní jako váš známý, nebo texty, které se objevují v chatu jako odpověď od „přítele“. AI se musí přizpůsobovat.
V roce 2026 už existují nástroje, které mohou rozpoznat, zda hlas v audiu byl generován AI. A další, které zjistí, zda text byl přeložen z jiného jazyka, aby vypadal jako domácí. To všechno je dostupné - a zdarma - v ChatGPT.
Největší hrozba není AI. Je to to, že lidé přestanou myslet. A nebudou chtít používat nástroje, které jim pomáhají vidět pravdu.
Propaganda nezmizí. Ale už nemusí být nezjistitelná. Když máte v ruce nástroj, který vám ukáže, kde je faleš, a vy ho používáte - změníte pravidla hry. Pro sebe. Pro své přátele. Pro svou komunitu.
Nejde o to, jestli je AI dokonalá. Jde o to, jestli ji používáte.
Může ChatGPT detekovat propagandu v češtině stejně dobře jako v angličtině?
Ano. Moderní verze ChatGPT jsou trénovány na mnoha jazycích, včetně češtiny. Už od roku 2024 se jejich schopnost detekovat českou propagandu zlepšila o více než 40 % díky integraci českých novinářských databází a analýz z Masarykovy univerzity. Výsledky jsou srovnatelné s anglickými texty - pokud je text jasně napsaný a obsahuje typické propagandistické vzory.
Je bezpečné vkládat citlivé texty do ChatGPT?
ChatGPT neukládá vaše texty trvale. Pokud používáte verzi bez přihlášení nebo verzi s vypnutým učením (např. OpenAI’s GPT-4o s disabled learning), vaše data nejsou ukládána ani využívána k tréninku. Vždy zkontrolujte nastavení soukromí v aplikaci. Pro citlivé informace doporučuji používat lokální nástroje jako Llama 3 nebo Mistral, které běží na vašem počítači.
Je to zdarma nebo potřebuji platit?
Nejlepší verze pro detekci propagandy je GPT-4o, která je k dispozici v bezplatné verzi ChatGPT od OpenAI. Můžete vkládat texty, klást otázky a dostávat podrobné analýzy bez platby. Placené verze nabízejí rychlejší odpovědi a větší kapacitu pro dlouhé texty, ale pro základní detekci stačí zdarma.
Může AI přehlédnout propagandu, která je napsaná inteligentně?
Ano. Pokud je text napsaný jako analytický článek, s odkazy na skutečné zdroje a bez emocionálního nátlaku, AI ho může označit jako neutrální. To je výzva - propagandisté se učí. Ale to neznamená, že AI je bezcenná. Znamená to, že lidé musí zůstat v hře. AI vám ukáže podezřelé věci, ale vy musíte pochopit kontext.
Můžu použít ChatGPT k detekci propagandy v komentářích na sociálních sítích?
Ano. Vložte krátký komentář do ChatGPT a zeptejte se: „Je tento komentář propagandistický?“ AI rozpozná typické vzory i v krátkých textech - opakování, emocionální jazyk, vytváření nepřátel. To je užitečné při vyhodnocování diskusí, kde lidé nečtou celé články, ale reagují na krátké výroky.
Největší síla není v technologii. Je v tom, kdo ji používá. A kdo se rozhodne nechat se vést emocemi - nebo se zeptá: „Je to pravda?“
