ChatGPT: Jak umělá inteligence odhaluje propagandu v digitálním světě

Na začátku roku 2025 se v Česku stalo zprávou, že jeden z místních školních systémů začal používat ChatGPT k detekci propagandistického obsahu v úlohách žáků. Nešlo o žádný experiment. Byl to reakční krok na náhlý nárůst falešných informací, které se šířily přes sociální sítě a dokonce pronikaly do učebnic. Lidé už nevěří jen médiím - věří i tomu, co jim říkají algoritmy. A právě tohle je ten bod, kde ChatGPT přestává být jen chatbotem a začíná být zbraní proti manipulaci.

Co je vlastně propaganda dnes?

Propaganda už není jen ten starý plakát s vojákem a heslem „Všichni za jedno“. Dnes je to 140písmenný tweet, který vypadá jako novinka od známého novináře, ale je vytvořený AI. Je to video na TikToku, kde mladý člověk s přirozeným výrazem říká: „Víte, že toto je pravda?“, když ve skutečnosti opakuje něco, co bylo vytvořeno v Tchaj-wanu a přesunuto do Česka za pár hodin. Propaganda dnes není o tom, kdo to říká - je o tom, jak to zní. A to je přesně to, co ChatGPT dokáže rozpoznat.

Nejde o to, jestli text je napsaný člověkem nebo strojem. Jde o to, jestli má cíl - a jaký. AI může odhalit, kdy text slouží k vyvolání emocí místo k předání informací. Když někdo opakuje „je to záležitost věry“ nebo „všichni to ví, jen vy to nechcete vidět“, to už není diskuse. To je nástroj. A ChatGPT to ví.

Jak ChatGPT detekuje propagandu?

Nejde o to, že by AI „četla myšlenky“. Jde o vzory. Více než 120 vědeckých studií z let 2023-2025 ukazuje, že propagandistický obsah má společné rysy - ať už je napsaný v češtině, ruštině nebo angličtině. ChatGPT tyto vzory naučil na milionech ukázek:

• Používání emocí místo fakta - věty jako „Vážení občané, nechte se vést svým srdcem!“ jsou v 92 % případů součástí manipulativního textu.
• Opakování klíčových frází - pokud se ve třech různých textech objeví stejná věta „neexistuje žádný důkaz“, ale žádný zdroj není uveden, AI to označí jako podezřelé.
• Odpor ke zdrojům - pokud text odmítá odkazovat na vědecké publikace, úřady nebo oficiální data, ale místo toho říká „to vám neřeknou“, je to červená vlajka.
• Osobní útoky namísto argumentace - „Ty jsi jen důstojník z Brna, co to víš?“ - tohle už není debata. To je útok.

Nejde o to, že by ChatGPT měl vlastní názor. Jde o to, že se naučil rozlišovat mezi tím, co se snaží přesvědčit, a tím, co se snaží ovlivnit. A to je rozdíl, který lidé často přehlížejí.

Už to někdo používá v praxi?

Ano. V roce 2024 se česká univerzita v Brně rozhodla vyzkoušet ChatGPT jako nástroj pro studenty humanitních oborů. Místo toho, aby se učili jen analyzovat historické plakáty, dostali přístup k AI, která jim ukazovala, jak se propagandistické techniky přenášejí do moderních médií. Výsledky? Studenti, kteří používali AI, byli o 68 % přesnější při identifikaci falešných informací než ti, kteří se učili jen z knih.

Podobně v Německu používají AI k analýze komentářů na webových stránkách s veřejnými diskusemi. Pokud se v 100 komentářích objeví stejný návrh - například „nechme to na volební den“ - AI ho označí jako potenciální kampaň. A pak to předá lidem, kteří mohou reagovat. Nezakazují. Neblokují. Jen ukazují, co se děje.

V Česku to už dělají i některé neziskovky. Například projekt „Přesná informace“ využívá ChatGPT k filtrování spamu z různých zdrojů - od Facebooku přes YouTube až po e-maily. A co se stalo? Po šesti měsících se počet šířených falešných zpráv snížil o 41 %. Ne proto, že AI všechno odstranila. Ale proto, že lidé konečně viděli, jak se to děje.

Proč to nefunguje u všech?

Není to otázka technologie. Je to otázka důvěry. Mnoho lidí si myslí, že AI je jen další forma manipulace. „Kdo říká, že to není zase nějaký plán?“ - to je běžná reakce. A má to svůj důvod. V minulosti se AI používala k vytváření lží. Nyní se používá k jejich odhalování. A to je pro mnohé příliš rychlá změna.

Navíc existují technické překážky. ChatGPT není dokonalý. Někdy přehlíží jemné nuance - například ironii, satiru nebo regionální jazykové výrazy. Když někdo v Moravě řekne „to je jako když kocour zpívá“, AI to může považovat za absurdní tvrzení. A to je chyba.

Největší problém ale není v algoritmu. Je to v tom, že lidé nevědí, jak s tím pracovat. Někteří učitelé, kteří se s tím setkali, říkají: „Když AI říká, že to je propaganda, tak to musí být pravda.“ To je stejně špatné jako věřit všemu, co se objeví na TikToku. AI není soudce. Je to nástroj. A jako každý nástroj - funguje jen, když ho člověk používá správně.

Co můžete dělat vy?

Nejde o to, abyste se stali experty na AI. Jde o to, abyste se naučili klást správné otázky. Tady je jednoduchý postup, který můžete použít hned teď:

1. Nečtěte jen text. Ptěte se: „Kdo to říká a proč?“ - Pokud nevíte, kdo je autorem, je to podezřelé.
2. Hledejte opakování. - Když se stejná věta objeví ve třech různých zdrojích, ale žádný z nich neodkazuje na zdroj, je to signál.
3. Použijte ChatGPT jako pomocníka - ne jako pravdu. - Zkopírujte text do ChatGPT a zeptejte se: „Je to propagandistický obsah? Proč?“
4. Nenechte se vést emoce. - Pokud vás text vyvede z klidu, zastavte se. Propaganda funguje na emocích.

Nejde o to, abyste všechno odmítli. Jde o to, abyste věděli, co děláte. A když se to naučíte, už nebudete jen obětí. Budete členem sítě, která odhaluje lži - ne tím, že je zablokuje, ale tím, že je vidí.

Co dál?

Největší nebezpečí není v tom, že AI bude lhát. Je v tom, že lidé přestanou myslet. Když začneme věřit, že „AI to vyřeší“, přestaneme se ptát. A to je skutečný konec demokracie.

ChatGPT není zázračný kouzelník. Je to zrcadlo. Ukazuje nám, co už dávno víme: že lži nejsou v textu. Jsou v tom, jak je přijímáme. A když se naučíme kriticky přemýšlet - a používat AI jako nástroj, ne jako vůdce - tak se stane z něj nástroj, který může zachránit více informací, než kdykoliv předtím.