Na světě to teď vře. Propaganda není dávno jen záležitostí velkých válek a letáků – žije a dýchá online, tváří v tvář našim telefonům. Jenže od chvíle, kdy internet zahltila umělá inteligence v čele se ChatGPT, přehodnocuje se, jak vlastně manipulace poznat. Nad vším visí otázka: neztratili jsme už dávno kontrolu, nebo nám teď AI paradoxně pomáhá propadnout méně?
Jak propaganda mění tvář digitálního světa
Když se řekne propaganda, většina lidí si představí staré plakáty, hlasatele na náměstích nebo vojenské rozhlasy. Jenže právě dnes je propaganda mnohem rafinovanější – prolézá sociální sítě, komentáře pod články, dokonce i zdánlivě nevinné meme obrázky. Tím, jak se přesunula hlavně do digitálního prostředí, dokáže zasáhnout nebývale přesné cílové skupiny. Fakta? Podle studie Oxford Internet Institute z roku 2023 se rozšíření dezinformačních kampaní na sociálních sítích zvýšilo o 27 % oproti roku 2021. Neznamená to jen víc lží, ale hlavně chytřejší a těžko odhalitelné metody, které se často zaměřují na konkrétní emoce nebo potřeby uživatelů.
Manipulace už dávno není jen doménou zahraničních trollů. Všimla jsem si i ve svém okolí: kamarádka začala šířit články, které vypadají jako normální zprávy, ale jsou od anonymních blogerů s jediným cílem – vzbudit strach nebo hněv. V Česku se podle agentury Median z roku 2024 během jednoročního sledování konspirativní obsah dostal alespoň jednou do feedu 62 % uživatelů Facebooku ve věku 25–44 let. Možná to ani nevnímáte, protože se propaganda schovává za „aktualizace“, „novinky“ nebo „alternativní pohledy“. V praxi to znamená nutnost rychlejší a chytřejší obrany – a právě tady se ukazuje obrovský potenciál AI.
Jak ChatGPT mění pravidla hry
Nejde jen o to, že AI umí rozpoznat fejky. ChatGPT dokáže něco, co lidskému oku často uniká: najít nenápadné jazykové vzorce, hrátky s emocemi, tón i drobné, opakující se manipulace v textu. Například když někdo podprahově podsouvá jen vybraná fakta nebo vytváří auru „jediného správného řešení“. Vývojáři OpenAI vylepšili v roce 2024 algoritmy tak, že ChatGPT dokáže rozpoznat až 91% falešných informací v anglických textech. V češtině je to sice méně – kolem 83 %, podle projektu Ověřeno AI z Masarykovy univerzity – ale pořád je to revoluce proti tomu, s čím jsme dřív bojovali ručně.
Skvělé je, že tyto nástroje nejsou jen pro analytiky ve státních institucích. ChatGPT si můžete pustit do mailu, nechat ho projet podezřelou zprávu a dostat upozornění na manipulativní jazyk nebo neověřená tvrzení. V Olomouci, kde bydlím, už několik neziskovek nabízí kurz práce s ChatGPT pro učitele a rodiče – tady nejde o sci-fi, ale běžnou praxi. Ale není to jen o odhalování lží. ChatGPT umí i vysvětlit, proč je daný text problémový, přidat vědecké citace nebo doporučit zdroje k ověřování faktů.
Někdo by řekl, že AI dodává i argumenty do diskuze. Tohle je možná největší změna – když začnete s někým polemizovat pod příspěvkem, často padne „A kde to máš potvrzené?“ nebo „Všichni to ví, jen vy ne…“. ChatGPT nabídne odkazy na seriózní zdroje i vysvětlení typických argumentačních faulů. Tohle už nejsou jen nástroje pro badatele, ale parťák do každodenního online života, pokud nehledáte jednoduché odpovědi, ale opravdu pravdu.
Konkrétní postupy a tipy: Jak AI využít v praxi
Každý, kdo někdy zapadl do nekonečné diskuze na Facebooku ví, jak rychle se z informací stávají zbraně v bitvě názorů. Existuje řada osvědčených kroků, jak ChatGPT zapojit do svého běžného internetového života – není potřeba být programátor nebo geek, stačí trocha zvídavosti. Vložte podezřelý text do ChatGPT a zeptejte se ho: „Za jakých okolností může být tento text manipulativní?“ nebo „Obsahuje tento článek nevěrohodná tvrzení?“ Stačí jednoduché otázky, žádné složitosti.
- Používejte stručná zadání: ChatGPT rozumí češtině lépe, když zadáte jasný požadavek (např. „Zkontroluj, jestli je tato zpráva manipulativní.“).
- Ověřujte fakta: Pokud vám článek připadá podezřelý, napište ChatGPT, aby našel nezávislé zdroje, které tvrzení buď potvrdí, nebo vyvrátí.
- Používejte AI na školách: Učitelé využívají ChatGPT ke kontrole referátů a projektů, aby studenti nevědomky nešířili nepravdivé informace.
- Automatizujte: Nastavte si v e-mailových klientech nebo chatovacích nástrojích automatickou kontrolu podezřelých textů (běžně dnes přes jednoduchá API, třeba ve Slacku nebo Outlooku).
- Analyzujte styl a tón: Někdy je propaganda nenápadná – ChatGPT zvládne označit i drobné jazykové nuancie nebo nenápadné vzorce, které lidské oko přehlédne.
Já osobně si na tohle dávám pozor i doma, protože můj Radim často posílá různé odkazy a články prostě proto, že mu to připadne legrační nebo překvapující. Společně pak s AI hledáme, jak moc je daný text pravdivý nebo jestli někdo jen „tlačí na pilu“ skrz emoce. I tak obyčejná věc, jako je rodinná debata u stolu, najednou získá větší hloubku.
| Rok | Podíl identifikované propagandy AI v češtině | Podíl uživatelů vystavených propagandě |
|---|---|---|
| 2021 | 70 % | 53 % |
| 2023 | 78 % | 58 % |
| 2024 | 83 % | 62 % |
Pokud hledáte ještě větší návodnost, zkuste tento rozšiřující praktický check-list:
- Při každém sdílení článku si ho nejdřív projděte přes AI – zabere to minutu, ochraní vás před ostudou.
- Pokud narazíte na silně emotivní nadpis nebo obrázek, zeptejte se AI, jestli se nejedná o klasický clickbait nebo populistickou taktiku.
- Když dostanete podezřelý hromadný e-mail, nechte ChatGPT automaticky vygenerovat shrnutí hlavních tvrzení a vyznačit nedoložená fakta.
- Naučte AI, co je pro vás relevantní – ona se učí z vašich zadání i oprav.
Limity a budoucnost: Proč i AI potřebuje naši pozornost
Někdo se nechává ukolébat představou, že ChatGPT nebo jiný podobný nástroj vyřeší všechno za nás. Není to pravda. I když se přesnost zvyšuje každým rokem, pořád existují slepé skvrny – AI sbírá data, která jí dáme, a její schopnost analyzovat češtinu nebo odhalovat subtilně ukrytou ironii není stoprocentní. Někdy navíc i sama AI může stát omylem na špatné straně, pokud byl tréninkový set ovlivněný zkreslenými zdroji. Právě proto je klíčové kombinovat vlastní kritické myšlení s tím, co vám AI doporučí. Přiznávám, že i já si občas ověřím výsledek ještě někde jinde, než odpovědi od ChatGPT.
Budoucnost? Zatím to vypadá, že umělá inteligence bude stále silnějším hráčem nejen ve vyhledávání pravdy, ale i v prevenci mediálních skandálů nebo politických manipulací. Už totiž vznikají projekty, kde bude AI automaticky označovat problematický obsah na sociálních sítích dřív, než se rozšíří. S nástupem voleb v Evropě nebo USA do toho v roce 2024–2025 investují velké platformy jako Meta a Google miliardy, aby dostihly rychlost změn. V Česku sbírají neziskovky a univerzity vlastní datové sady a dávají si záležet, aby trénovaly AI na ryze českém obsahu, což přináší vyšší přesnost. Na druhou stranu ale vlna deepfake videí, generovaných komentářů a algoritmicky vygenerovaných článků pořád posouvá hranici toho, co musí AI zvládnout.
Když to shrnu: ani AI není zázračné řešení, ale pokud ji máme na své straně, můžeme dostat do ruky silnou zbraň proti manipulaci, na kterou jsme dřív prostě nestačili. Každý, kdo se s tím někdy setkal, ví, jak snadno je možné sklouznout k tomu, že člověk věří nesmyslům. Zkusit si tuhle AI obranu v praxi je dnes skoro stejně běžné jako projít si password manager nebo firewall na počítači. Mít parťáka ve formě AI, který vám na pozadí průběžně hlídá čistotu informací, je dnes prostě must-have. Ať už jste rodič, učitel, správce stránky nebo jen občasný čtenář zpráv – ignorovat tuhle možnost je v roce 2025 jako nosit deštník do pouště. Můžete, ale proč byste to dělali?
